Vysněný důchod

Podle průzkumů bychom se po ukončení aktivního pracovního života nejraději věnovali svým koníčkům, potomkům a eventuálně cestování či vzdělání, vlastně všemu, na co jsme při práci neměli čas. Rozhodně bychom si v důchodovém věku, tedy po šedesátce, nepředstavovali ještě dalších deset let pracovní morálky. Jak ale vypadá realita? Upřímně spíš jako noční můra.
důchodci v parku

Jak to vidí důchodci?
Dnešní senioři by si přáli vyšší důchody, průměrně se mluví o osmnácti tisících měsíčně – s touto částkou však počítají od státu, o vlastních úsporách nechtějí ani slyšet, nejspíš proto, že drtivá většina žádné vlastní rezervy nemá. Není se tedy čemu divit, že představa jejich důchodu je v porovnání se státním rozpočtem astronomická a logicky zcela nepřipustitelná.

Stát se postará
Despekt vůči státu mizí ve vteřině, kdy se mluví o důchodech. Zdá se, že naprostá většina občanů naší republiky, je přesvědčená o to, že náklady spojené s ukončením aktivního života by měl finančně zajišťovat státní rozpočet. Bohužel nikdo nechce o vlastních nákladech na důchod ani slyšet, od státu chtějí až 100% částky bez ohledu na zadluženost generace jejich dětí a vnuků.

Jak je to v zemích na západ od nás?
A přitom oproti Německu přispívá stát na důchody o 30% větší částkou, oproti Švýcarsku vyplácí Česko svým důchodcům o více než 70%! Přitom je v Česku, Německu i Švýcarsku penzijní připojištění dobrovolné.
Bohužel penzijní systém navzdory snižující se nezaměstnanosti stále strádá a každoročně se dostává do desetimiliardového mínusu, což vzhledem k demografii země a momentálnímu stavu našich financí nevěští nic dobrého.
bankovky eura
A vyhlídky na budoucnost?
Nic moc. Podle demografických předpokladů má být už za deset let o šest set tisíc důchodců více než letos, produktivní střední věk se však sníží o více než půl milionu. Vyšší důchody jsou v tuto chvíli víc než jen nerealizovatelné.

Vysněný důchod
4.5 (90%)2